Čím lze nahradit rafinovaný cukr, nebo jak mohou sladit celiatici?

Klasický bílý cukr si v 21. století vysloužil nemilé označení „bílý jed", nebo i tichý zabiják. Nesouvisí to přitom jen s jeho chabou výživovou hodnotou, která představuje velké množství kalorií, téměř žádnou vlákninu a žádné bílkoviny. Najdeme na něm však i jedno pozitivum a to glykogen, který v našem těle potřebuje glukózu, a tu získává právě zcukru.

Proč by celiatik neměl jíst cukr?

Obzvlášť v původních stádiích, tedy těsně po diagnostikování celiakie, je více než žádoucí vyhýbat se konzumaci cukru. To zejména z důvodu, že tenké střevo celiatika se značně poškodilo dlouhodobou konzumací lepku. Tělu tak obvykle chybí enzymy k rozložení rafinovaného cukru. Důsledkem tohoto stavu je nežádoucí nadýmání, křeče, bolesti břicha, dokonce i průjmy. Vmalých množstvích jsou tolerovány cukry vpřirozené formě, například v ovoci.

Pokud máte celiakii déle a dodržujete bezlepkovou dietu, pak tento stav nebude až tak vážný, ale stále platí všechny nežádoucí účinky cukru, které byly zmíněny výše. Jeho častá či nadměrná konzumace může mít nepříznivý vliv na celkovou imunitu, jakož i ostatní důležité procesy v těle. Pokud jste poctiví a dáváte si námahu s dodržováním bezlepkové stravy a udržováním střeva v dobrém stavu, díky čemuž tělu zajišťujete přísun všech potřebných živin, byla by škoda narušovat to, co funguje. Konzumace cukru je tedy opravdu ke zvážení a třeba počítat s možnými nežádoucími vlivy.

Třeba se mít ale na pozoru, protože cukr je skrytý téměř všude. Volné cukry (přidávané do potravin a nápojů výrobcům či kuchařům) naleznete hlavně v: medu, sirupech, ovocných šťávách adžusech, sladkostech, ochucených mléčných výrobcích, cereáliích, instantních snídaňových kaších, zmrzlině, alkoholu, kečupech, omáčkách, marinádách, dresincích, chipsech.

Jakými názvy bývá cukr označován na etiketách?

• Kukuřičný škrob,
• dextróza,
• glukóza,
• fruktóza,
• glukózový sirup,
• invertní sirup nebo sirup z invertního cukru,
• sirup z agáve,
• levulóza,
• melasa,
• maltóza,
• sacharóza,
• isoglukóza,
• med.

Čím nahradit rafinovaný cukr a jaká alternativní sladidla lze použít

Vzdát se cukru neznamená vzdát se definitivně sladké chuti. V dnešní době existuje spousta zdravějších či nízkokalorických forem slazení, kterými můžete klasický cukr hravě nahradit. Včlánku se podíváme na výběr některých z nich.

1. Sukralóza

Sukralóza je ultra sladkou verzí sladidla, takže jí postačí opravdu malinko. Obsahuje jen velmi málo kalorií, je oblíbená obzvláště ve fitness průmyslu či jako součást zdravých potravin, které deklarují, že jsou bez přidaného cukru. Oblíbená je také při zdravějším pečení, jelikož beze změny chuti klidně zvládne i vysoké teploty. Většinou ji naleznete v tekuté formě. Pokud ji vaše tělo přijímá bez problémů, může být vhodnou alternativou a vy ji můžete smírně konzumovat.

Věděli jste, že?

Sukralóza je až 600krát sladší než klasický cukr. Jedná se opoměrně mladé umělé sladidlo, objevené v roce 1976, které je dobře stravitelné au většiny lidí nezpůsobuje žádné vedlejší účinky.

2. Stévie

100 % přírodní sladidlo získávané z lístků jihoamerického keře jménem Stevia rebaudiana, bez obsahu kalorií, je velmi vhodnou volbou pro všechny diabetiky či celiatiky. Extrakt z této rostliny je přibližně 200krát sladší než bílý cukr. K oslazení kávy, čaje, kaše či jogurtu ho proto budete potřebovat jen malé množství. Má mnoho benefitů a na rozdíl od rafinovaného cukru neovlivňuje negativně naše zdraví. Dokáže pomoci se snížením vysokého krevního tlaku, redukuje vrásky, chrání dásně, zmírňuje trávicí problémy a také reguluje hladinu glukózy. Stéviová sladidla můžete najít v práškové či tabletové formě, a dokonce i jako tekutinu.

Věděli jste, že?

Stévii používali jako všelék mnohé národy, například již před 1500 lety ocenili její zdravotní benefity i lidé zBrazílie aParaguayi. Ti ji využívali nejen jako léčivo, ale také k ochucení čaje či jako sladkou pochoutku. V zemích Jižní Ameriky ji lidé obecně využívali v tradiční medicíně k léčení popálenin, koliky či různých žaludečních problémů.

3. Med

Med je přírodní sladidlo, koncentrovaný zdroj energie alidový lék. Má sice více kalorií než cukr, ale to je způsobeno vyšším obsahem fruktózy. Obsahuje mnoho vitamínů a minerálů jako B6, B2, riboflavin, thiamin, zinek, draslík, hořčík či železo a má také antimykotické a antibakteriální vlastnosti, díky čemuž se skvěle hodin obzvláště v období nemoci. Doporučujeme jej využívat střídměji, protože je poměrně kalorický, ale jako náhrada cukru při pečení dobrot jako sušenky, sušenky, či jemné pečivo, poslouží dokonale.

Věděli jste, že?

Kromě toho, že je med skvělou alternativou rafinovaného cukru a přírodní medicínou při nachlazeních, pozitivně ovlivňuje i kvalitu spánku. Jeho konzumace podporuje uvolňování melatoninu v mozku.

4. Cukrové alkoholy (polyoly) – xylitol, erytritol

Březový cukr, nazývaný také xylitol je přírodní typ cukru, který se získává z kůry břízy a má až o 40 % menší kalorickou hodnotu, než bílý cukr. Disponuje také zdravotními benefity jako zlepšování absorpce vápníku, udržuje astabilizuje hladinu cukru v krvi, pozitivně ovlivňuje zuby azabraňuje množení bakterií v ústní dutině, snižuje chuť k jídlu, také zabraňuje zácpě. Chuťově i konzistencí je velmi podobný klasickému cukru, nemá hořkou, ale naopak sladkou chuť, takže jej jím můžete dokonale nahradit.

Erytritol patří mezi umělá sladidla s minimální kalorickou hodnotou a je často používán jako sladidlo při různých fitness doplňcích výživy a proteinových tyčinkách. Přirozeně se vyskytuje ve více druzích ovoce a zeleniny, například v hroznech, broskvích či vhruškách. Rovněž vzniká během fermentace vína, piva asýrů. Erytritol sice neobsahuje žádné živiny, ale přesto může být prospěšný jako náhrada bílého cukru v rámci snížení kalorií acukru při dietě. Kvelým benefitům patří, že konzumace tohoto sladidla nezpůsobuje zubní kazy, může pomoci snížit plak a přilnavost bakterií v ústní dutině.

Cukrové alkoholy vzásadě nejsou špatné a můžete je používat běžně v kuchyni, ale některým lidem mohou způsobit zažívací potíže. Vyzkoušejte si na sobě jejich snášenlivost a teprve poté se pusťte do pečení či přípravy jiných dobrot.

5. Kokosový cukr

Kokosový cukr má sice půvabný název, ale svými výživovými hodnotami se výrazně neliší od toho klasického, rafinovaného bílého cukru. Vyrábí se vypařováním mízy z květních pupenů kokosové palmy. Díky karamelizaci si zachovává krásnou hnědou barvu a chutná velmi podobně jako bílý cukr.

Kokosový cukr je zchemického hlediska velmi podobný klasické sacharóze, která ovlivňuje právě jeho sladkou chuť, zbytek tvoří glukóza afruktóza. Jeho plusy jsou podíl vitamínů a minerálů, aby vám však osožily, museli byste jej sníst kvantum, což je samozřejmě při jakémkoli typu cukru nezdravé a škodlivé. K dalším výhodám patří podobná sladivost sklasickým bílým cukrem, také to, že není rafinovaný, má nízký glykemický index a příjemnou karamelovou chuť. Ale má i pár nevýhod, a to, že obsahuje téměř stejné množství kalorií jako rafinovaný cukr, má podobné složení a jeho nadměrný příjem může způsobit zdravotní potíže. Faktem je, že kokosový cukr nemá oproti tomu bílému žádné extra benefity, kromě nižšího glykemického indexu. Je fajn zpestřením vkuchyni, ale zázraky vpodobě zlepšení zdraví či hubnutí od něj očekávat nemůžeme.

6. Agáve sirup

Sirup agáve se získává zrostliny příznačného názvu – „agáve", která se nápadně podobá kaktusu aroste v Mexiku. Skvěle se hodí jako sladidlo do kaší, nápojů, limonád či k oslazení tvarohu a jiných mléčných výrobků. Má nižší glykemický index, takže ho organismus vstřebá pomaleji než bílý cukr = nebudete mít hned chuť na další jídlo/sladké.

7. Javorový sirup

Tento sirup se získává navrtáním otvoru do dospělých javorových stromů, z nichž následně vytéká míza a sklízí se do nádob. Ta v syrovém stavu obsahuje až 97 %, následně se nechá odpařit, až vznikne sirup, který je typický svojí nevšední chutí a aroma. Existují čtyři různé stupně sirupu a ty se liší zejména dobou, kdy byla míza sbírána, následně s tím souvisí i jeho barva, chuť a vůně. Javorový sirup je dost kalorický a bohatý na cukry, nicméně obsahuje i množství antioxidantů. Také pomáhá chránit zdraví pokožky, bojovat proti zánětlivým onemocněním, je bohatý na zinek, mangan, draslík a vápník.

Věděli jste, že?

Při výrobě javorového sirupu se kanadští farmáři řídí přísnými limity akstromem přistupují velmi šetrně. To, kolikrát lze strom navrtat, záleží zejména na jeho průměru, tedy věku, zdravotním stavu a rychlosti jeho růstu. Během sezóny by při tom ani větší strom neměl být navrtaný více než třikrát, aby to neovlivnilo jeho růst. Farmáři se zařízeními, která ke sběru mízy využívají, zacházejí velmi opatrně, jednak, aby se strom nepoškodil, ale také z důvodu, aby jeho rány nelákaly veverky, ptáky nebo jiná zvířata.

8. Černý zázrak, třtinová melasa

Třtinová melasa je 100% přírodní superpotravina, tmavý sirup svýrazně nižší kalorickou hodnotou (ve srovnání smedem otretinu av porovnání scukrem až opolovinu), která je zároveň bohatá na vitamíny a minerály, jakož i další zdraví prospěšné látky.
Stejně jako cukrová třtina pochází z Karibiku, odkud byla ve 20. století dovezena do USA a následně do celého světa, avzniká jako vedlejší produkt při její výrobě. Jedná se o jedno z nejlepších náhradních sladidel, které má několik zdraví prospěšných vlastností. Je zdrojem energie, nosí v sobě řadu minerálů jako vápník, hořčík, železo, mangan, draslík, sodík, měď, fosfor a také vitamínů B3, B6, B1, B2 ariboflavin. Doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 40 g, tedy asi 3 čajové lžičky.

Možností, které vám pomohou s vyřazením rafinovaného cukru z jídelníčku, je opravdu mnoho. U všech se vždy třeba zamyslet i nad konkrétním účelem, tedy, co se chystáte sladit. Jak jste si mohli všimnout jedné z nejzdravějších variant slazení je určitě stévie atrstinový melasa. Nicméně, jelikož strava má být pestrá, klidně sladidla prostřídejte směsící na měsíc a vyzkoušejte, které vám nejvíce vyhovuje.